České drahokamy: jaké drahé kameny můžete najít v ČR a proč jich ve špercích moc není

V České republice se překvapivě vyskytuje mnoho drahých kamenů. Slavné jsou vltavíny a české granáty (pyropy), z těch známějších u nás najdete i pěkné olivíny, acháty, záhnědy, citríny a ametysty. Hezké kusy většinou končí v soukromých sbírkách a ve špercích dominují jejich dostupnější cizokrajní příbuzní. Šperků s českými drahokamy jinými než vltavíny a pyropy je jako šafránu.

České drahokamy mají zvláštní kouzlo. Pocházejí z míst, kudy se běžně procházíme. Ze stráně za vesnicí, ze zoraného pole, z lomu kousek od silnice. Málokdo však ví, kolik jich česká příroda skrývá. I mne samotnou překvapila jejich rozmanitost a začala jsem se seznamovat s krasavci, o jejichž existenci jsem neměla ani tušení: za všechny zmíním nádherné podmanivě zelené epidoty ze Sobotína a hravé bludovity. Posledním překvapením z říjnové mineralogické burzy je to, že se v Čechách vyskytuje aventurín.

Pojďme se společně projít naší zemí a objevovat české drahokamy i si říct, proč je ve šperku uvidíte jen výjimečně.

Co jsou české drahokamy?

České drahokamy jsou minerály a horniny nalezené na území České republiky, které jsou natolik krásné a odolné, aby se daly zpracovat do šperku. Rozhoduje o tom jejich barva, kresba, soudržnost a tvrdost. Ne každý hezký kámen se hodí do šperku. Tvrdost se měří na Mohsově stupnici od nejměkčí 1 do nejtvrdší 10. Ideální jsou kameny s tvrdostí od 7 výše, které se při běžné manipulaci nepoškrábají. Měkčí kameny vyžadují šetrnější zacházení jak při opracovávání, tak při jejich nošení ve šperku.

Drahokam, nebo polodrahokam?

Dělení na drahokamy a polodrahokamy se už přes 90 let nepoužívá, zrušeno bylo v roce 1935. Přestože je pojem polodrahokam zavádějící, hojně se používá dodnes. Za „drahokamy“ se tradičně považovaly pouze průhledné kameny vhodné k broušení a tvrdší než křemen (diamant, rubín, safír). Všechny ostatní pěkné kameny spadly do škatulky „polodrahokamů“. A ani v té době nepanovala shoda na tom, zda „tvrdší než křemen“ znamená tvrdost nad 7, nebo nad 8, takže smaragd mezi drahé kameny podle někoho patřil a podle jiného ne.

Podle Mezinárodní klenotnické asociace (CIBJO) jsou drahé kameny definovány jako „přírodní anorganické či organické materiály používané ve špercích a uměleckých předmětech, které jim díky své kombinaci vlastností propůjčují krásu, vzácnost a relativní trvanlivost“ (The Gemstone Book, září 2026). Drahými kameny mohou být minerály, přírodní skla, horniny, materiál organického původu (jantar) a materiál vytvořený živými organismy (pravé perly, korál).

Které drahé kameny se v České republice nacházejí?

V ČR můžete najít například acháty, ametysty, české granáty, jaspisy, vltavíny, záhnědy i řadu dalších více či méně známých kamenů. Některé jsou světově proslulé, jiné zná jen pár sběratelů. V následující tabulce je přehled většiny těch, se kterými se můžete potkat v mých špercích z kolekce Poklady zemí českých:

Vltavín (moldavit)

Vltavín je tektit, tj. přírodní sklo, které vzniklo přetavením hornin při dopadu meteoritu v dnešním Bavorsku. Roztavená hornina se rozletěla a dopadla až na území dnešních jižních Čech a Moravy. Vltavíny mám ráda v nálezovém stavu. Jejich přírodně zvrásněný povrch je jedinečný a broušením se nenávratně ztratí.

Český granát (pyrop)

Granátů existuje více druhů, tmavě červený český granát je pyrop. Jeho naleziště jsou hlavně v Českém středohoří. Nachází se v podobě velmi drobných zrnek, trochu větší kousky vhodné k broušení jsou už poměrně vzácné. Do šperků ho podobně jako vltavíny používám pouze v surovém stavu.

Odrůdy chalcedonu: acháty a jaspisy

Achát je odrůda chalcedonu s typickou vrstevnatou strukturou. Každý kousek má svou jedinečnou kresbu. České acháty bývají bělošedé, modrošedé, krémové, oranžovo-červené či žluté. Nejvíce nalezišť najdeme v severovýchodních Čechách a v Krušných horách.

Jaspisy jsou neprůhledné odrůdy chalcedonu a vyskytují se v různých barvách od červené přes hnědou, žlutou až po zelenou. Nejznámější české lokality se nacházejí v Podkrušnohoří a severovýchodních Čechách.

Křemeny: křišťál, záhněda, ametyst, růženín, železitý křemen

Křemen je v ČR obecně hojným kamenem, ale pěkné kousky jeho odrůd vhodné do šperku jsou už vzácnější. Křišťál je čirý, záhněda má kouřově hnědou barvu, ametyst fialovou, růženín jemně růžovou. Nádherné a rozmanité jsou kousky železitého křemene, které zbarvují oxidy železa do červena až okrova. Vybroušený železitý křemen z lokality Řevnice-Babka si v sobě nese veverka Věrka.

Citrín a hematit: český původ je zárukou pravosti

Citrín a hematit mají společné to, že se na trhu setkáte hlavně s jejich náhražkami. Citrín se vyrábí přepálením ametystu. Pod názvem hematit se zase často skrývá jeho levná umělá náhražka z keramických hmot nebo skla, případně synteticky vyrobená surovina. Kus z českého naleziště je tak vlastně zárukou, že jde o pravý kámen stvořený přírodou.

Méně známé poklady: skoryl, bludovit, porcelanit aj.

Skoryl je černý turmalín s výrazným podélným rýhováním krystalů. Bludovit je název pro horninu erlán nacházející se v okolí Bludova. Jde o kombinaci granátu hessonitu, epidotu a kalcitu. Jednu ukázku Porcelanit vznikl vypálením jílů buď při styku s horkým magmatem, nebo při přirozeném hoření uhelných slojí.

Aragonitovo-kalcitový krápník

Aragonit a kalcit mají tvrdost jen 3–4, krápník je tak nejměkčí český kámen, který používám k tvorbě šperků. Ne, nejde o nelegálně získaný krápník z jeskyně, kde jsou přísně chráněné, ale z lomu Vitošov. V něm při těžbě vápence docházelo k odkrývání krasových puklin s aragonitovými a aragonitovo-kalcitovými krápníky. Použila jsem ho například v přívěsku Losí paroh. 

Kde jsou naleziště drahých kamenů v ČR?

Naleziště drahých kamenů v ČR jsou rozesetá po celé zemi. Každá oblast má své typické kameny. Nejznámější oblasti s výskytem drahých kamenů jsou následující:

• Krušné hory a Slavkovský les: acháty, ametysty, jaspisy a rudné minerály
• Český ráj: acháty, jaspisy, ametysty, olivíny
• Vysočina: záhnědy, citríny, ametysty, turmalíny
• Jeseníky: epidoty, křišťály, granáty hesonit a almandin, bludovity
• České středohoří: české granáty
• Jižní Čechy: vltavíny

Smí se v Česku sbírat drahé kameny?

Sběr volně ležících kamenů je obecně možný na veřejných místech mimo chráněná území a podzemní prostory. Kopání a používání techniky podléhá přísnějším pravidlům. Celkově se problematiky sběru drahých kamenů dotýká několik zákonů, ne vše však má jednoznačný výklad. Doporučuji si pro začátek přečíst srozumitelné shrnutí v aktuálním článku Kde se smí sbírat minerály.

Proč jsou české drahokamy ve šperku tak vzácné?

Nalezišť českých drahokamů je spousta, přesto je shánění kousků vhodných do šperků náročné. Hlavní důvody, proč tomu tak je, jsou tři:

1. Ne vše nalezené je použitelné. Hezkých krystalů a surového materiálu, který má cenu řezat a brousit, je jen zlomek. Například jde o příliš malé kousky, nejsou pěkné, obsahují praskliny či dutiny.
2. Sběratelé chtějí velké kusy. Poptávka je spíše po velkých dekorativních kusech do vitríny než po kamenech do šperku.
3. Broušení je ruční práce. České kameny zpracovávají malé brusičské dílny. Práce je to fyzicky i časově náročná, proto se opracováním malých kousků zabývá jen zlomek z nich.

A ještě je tu 4. důvod, který je osobní. Každý konkrétní kámen mě musí oslovit svým tvarem, kresbou či barevností. Teprve pak se může stát součástí autorského šperku. Například na poslední mineralogické burze jsem se půl hodiny probírala dvěma krabicemi od bot naplněnými menšími tromlovanými českými kameny a oslovilo mě jen 30 kousků.

Jak poznat, že je český kámen pravý a odkud pochází?

Nejspolehlivější cestou je nákup od prověřených sběratelů a brusičů, kteří se na české kameny zaměřují. Ideální je navázat s nimi kontakt na mineralogických burzách, kde je prostor si s nimi o kamenech a jejich přístupu k nim popovídat. Nejsem sběratelka ani mineraložka, a tak s jistotou určit původ zakoupeného kamene neumím.

Co se týče pravosti, tak jak už jsem zmiňovala výše, český původ může být v případě citrínu a hematitu její zárukou. Podvodníkům se z českých kamenů vyplácí napodobovat vltavíny, některé imitace mohou být velmi zdařilé. Při jejich koupi je třeba být obezřetný, prodejce si prověřit a zpozornět u podezřele levných kousků.

Kde se dají české drahokamy obdivovat?

Nejkrásnější ukázky českých drahokamů si můžete prohlédnout v expozici Národního muzea a v regionálních muzeích ve výše zmíněných oblastech. Například na vltavíny je zaměřené Městské muzeum v Týně nad Vltavou a Muzeum vltavínů v Českém Krumlově, na kameny z Českého ráje Muzeum Českého ráje v Turnově a kameny z Krušných hor můžete obdivovat ve stálé expozici zámku v Klášterci nad Ohří.

Pokud kromě drahých kamenů chcete obdivovat i kulturní památky, vypravte se do pražské katedrály svatého Víta nebo na Karlštejn. Karel IV. si totiž české kameny nesmírně cenil a nechal jimi vyzdobit jak kapli sv. Václava ve svatovítské katedrále, tak i kapli sv. Kateřiny a sv. Kříže na Karlštejně. Stěny těchto kaplí jsou obložené tisíci kousky broušených jaspisů a achátů z krušnohorské lokality Ciboušov.

Jak se české kameny dostávají do mých šperků?

Cesta k hotovému šperku je pokaždé jiná. Někdy mám předem v hlavě konkrétní zvíře a hledám k němu kámen. Jindy si kámen sám řekne, co z něj mám vytvořit. Příkladem je Vlčí přívěsek se záhnědou. Když jsem vzala tento krystal do ruky, hned jsem v něm viděla hlavu vyjícího vlka. Dokonce v místě oka má vnitřní duhu.

Každý šperk z kolekce Poklady zemí českých vzniká ručně z chirurgické nerezové oceli třídy 316L. Kameny uchycuji výhradně drátem, bez lepení a pájení. Ocel drží tvar, nemění barvu a nepotřebuje zvláštní péči. Šperky s českými kameny se hodí jak k oblečení do práce, tak k šatům na rodinnou oslavu. Zemité barvy achátů, záhnědy či skorylu ladí s přírodními materiály, jako je len, vlna či bavlna.

Časté otázky o českých drahokamech

Jaký je nejznámější český drahokam?

Nejznámější jsou hned dva: český granát a vltavín. Český granát proslavil země české už před mnoha staletími. Vltavín by se dal nazvat naším národním kamenem, až na ojedinělé nálezy ze sousedních států je jejich výskyt koncentrovaný na území ČR.

Jaký je rozdíl mezi vltavínem a moldavitem?

Žádný, moldavit je jen jiný název vltavínu. Oba jsou odvozené od řeky Vltavy (Moldau).

Smí se v Česku sbírat drahé kameny?

Volně ležící kameny je obecně možné sbírat mimo chráněná území a na soukromých pozemcích pouze se souhlasem vlastníka. V chráněných oblastech a jeskyních je sběr zakázaný.

Je český granát vzácný?

Český granát neboli pyrop se v Českém středohoří nachází poměrně hojně, ale v drobných zrnech. Vzácné jsou větší kusy vhodné k broušení.

Jsou české kameny dražší než zahraniční?

Často ano. Kusů vhodných do šperků je málo a broušení probíhá v malých českých dílnách. Cena ale závisí hlavně na konkrétním kameni a jeho kvalitě.

Závěrem

České drahokamy jsou důkazem, že poklady nemusíme hledat za mořem. Leží nám doslova pod nohama. Jen je potřeba vědět, kde hledat, a obrnit se trpělivostí.

Pokud vás české kameny okouzlily stejně jako mne, prohlédněte si kolekci Poklady zemí českých. Každý šperk z ní nese kousek české přírody.

 

Lenka Barčiová Jsem šperkařka a zooložka stojící za značkou českých designových šperků Archboldia®. Výrobě šperků se věnuji od roku 2008 a materiály i technologické postupy si vybírám podle míry jejich šetrnosti k životnímu prostředí a kvalitě života druhých lidí.